
V břiše jedné těhotné rockerky - motorkářky žila dvě embrya. Jedno se jmenovalo Skeptik a druhé se jmenovalo Křesťan. Jednoho dne se mezi nimi odehrál následující rozhovor:
Malý Skeptik se zeptal : ” Opravdu věříš na život po porodu?” Na to Křesťan : ” Ano, jasně že věřím na život po porodu! Náš život tady je přece jenom přípravou na život, který nás po porodu čeká.”
Malý Skeptik s tím nesouhlasil. Namítl : ” Blbost, to přece nejde! Život po porodu, to je směšné, jak by to asi tak mělo vypadat?”
Na to malý Křesťan: ” Všechno bude světlejší. Svýma očima budeš moci vidět nádherné věci, které si teď ještě neumíš ani představit a svýma nohama budeme běhat po nám neznámém světě a budeme jíst ústy…”
Malý Skeptik ho přerušil: ” Jíst ústy? To jde? To mi ukaž! K čemu myslíš, že máš tady tuhle pupeční šňůru? A navíc je moc krátká, kam bys jí chtěl s sebou tahat? A čím bys chtěl běhat? Nohama? Kdo by věřil na chodce! ”
Malý Křesťan mínil : “Ale to by klidně mohlo jít, vždyť po porodu bude přece všechno jiné.”
Ale malý Skeptik se domníval:” Teď poslouchej. Je to tak že žádné > po porodu < nepřijde. Porodem všechno končí. Konec, finito, pryč. není žádný život po porodu. Smysl života spočívá v tom, udržet se tu tak dlouho a tak dobře, jak jen to bude možné. ”
Pak si dal skeptik velký doušek z pupeční šňůry a zakřičel : ” Nechte nám pupek a šňůru, vždyť zítra jsme mrtví!”
Malý Křesťan říká:” Pojď sem ještě. Pupek a šňůra jsou důležité, ale mnohem důležitější je život po porodu. Potom uvidíme naší mámu!”
Malý Skeptik na to:” Mámu? Ty věříš na mámu? Kde tady je prosím tě tvá máma?”
Křesťan se vesele smál, když odpovídal :” Zaprvé je to také tvoje máma, ať tomu věříš, nebo ne, a je tady všude okolo. Jsme a žijeme v ní a skrze ní. Bez ní bychom nemohli nic.”
Na to Skeptik :” Ach přestaň! O máme jsem ještě nikdy nic neslyšel. Proč nás potom tady nechává samotné? Kde je? Věřím jenom tomu, co vidím:”
Malý Křesťan řekl:” Tvoje oči ještě ani pořádně nefungují. Vidět jí budeš potom, dnes musíš věřit. Ale, když jednou zavřeš pusu a budeš úplně potichu, pak jí někdy můžeš slyšet zpívat, nebo můžeš cítit, když pohladí ten náš malý svět. Já v každém případě věřím, že život bude po porodu pokračovat. Máminu lásku cítím už dnes a to mi dodává jistotu, že život po porodu bude ještě mnohem lepší…”
Skeptik se domníval :” Zítra bude bezpochyby náš den smrti. Nemáš tedy vůbec žádný strach ze smrti?”
Křesťan mínil :” Zítra příjde náš den narození a na to se šíleně těším. To přijde opravdu doba, kdy změníš názor a příjdeš do reality!”
Zdroj : Křížem Krážem : Na Scéně
4,026